Knížky pro všechny kluky a holky

Recenze: DOBRODRUŽSTVÍ MAŠINKY VENDY

29.1.2021

Lucie Krystlíková je autorka, která má na svém kontě již několik textů a říkanek pro děti. Pracuje ve známé firmě Albi, kde má na starosti řadu zábavných a vzdělávacích knížek, skládaček a her. Více informací se o ní na internetu bohužel nedozvíme. Dílo Dobrodružství mašinky Vendy spisovatelce vydalo nakladatelství GRADA pod značkou BAMBOOK, která vznikla v roce 2010 a pod tímto logem nakladatelství vydává dětskou literaturu. Kniha je doplněna velmi milými ilustracemi od Daniely Skalové.

Dobrodružství mašinky Vendy vypráví osud vysloužilé mašinky a starého vagónku. Vendy s Edou po jejich službě v meziměstské dopravě dostali druhou šanci a ocitli se společně v zoo. Tam poznají spoustu zvířátek a spolu zažívají mnohá dobrodružství. I nadále jezdí po kolejích a vozí malé i velké návštěvníky zoologické zahrady. Ne všichni cestující jsou ale ukáznění, a tak Vendy s Edou zažívají vtipné i nebezpečné situace. Když se setmí a mašinka se vrátí zpátky do depa, tajně vozí po zoo zvířátka.

Když se Vendy probudila, byla znovu noc. Zjistila, že celý den prospala, a ani ji nevzbudilo, když ji vykládali z návěsu. Vůbec nevěděla, kde je. Stála uprostřed neznámého depa. Vrata byla pootevřená. Sice se trochu bála, ale zvědavost ji přemohla. Popojela tedy k vratům blíž, trochu do nich šťouchla, aby se otevřela, a vyjela po kolejích ven. Rozsvítila světla a rozhodla se, že prozkoumá, kde to vůbec je. Kolem sebe viděla jen stromy a keře. Dodala si odvahy a vyjela do neznáma.

Když minula pár stromů, najednou uviděla veliké oči, které na ni shlížely z vysokého dubu. To ji trochu polekalo, a tak se zastavila. Oči se pohnuly a mašinka poznala, že je to jen sova. (str. 12)

Kniha je psána v er-formě a je plná přímé řeči. Rozhovory mezi zvířátky a mašinkou čtenáře provází celou knížkou. Při předčítání dětem tak mají rodiče příležitost měnit hlasy a tím ještě více upoutat pozornost svých ratolestí. Krátká souvětí udržují tempo příběhu a zároveň napětí čtenáře či posluchače. Celé dílo je rozděleno do pěti kapitol.

„Co to je? Co to má znamenat? Hej, Stando, podívej,“ zahlaholil opičák Viktor.

Nejen Standa, ale i ostatní opice se otočily a zíraly na mašinku, vagónek a žirafy.

Mašinka Vendy se zastavila a povídá: „Tak co, opice a opičáci, přidáte se k nám? Pořádáme s Edou projížďku pro všechny obyvatele zoologické zahrady.“

Opice se po sobě podívaly a natotata byly všechny ve vagónku, na něm, a dokonce i v kabině pana strojvedoucího.

„A jedééém!“ zavelel opičák Standa.

Lucie Krystlíková zahrnula do jedné pohádkové knížky vše, co má většina dětí ráda, – mašinky a zvířátka. Nejen proto, ale i pro čtivý styl psaní, krásné barevné ilustrace a vtipné situace si toto dílo děti musí oblíbit. Setkáváme se s mnoha druhy zvířátek. V zoologické zahradě mají svůj výběh zebry, žirafy, opice, hrabáči, tygr, krokodýl, klokani a další zvířátka.

Spisovatelka své čtenáře nejen pobaví, ale také jim ukazuje důležité životní a morální hodnoty. Mezi zvířátky a Vendy s Edou vznikne velmi brzy přátelství, jsou na sebe hodní a pomáhají si. Zároveň zjistíme, co vše se nám v zoo může stát, když se nechováme tak, jak máme.

Kniha je řazena do edice Pohádkové čtení a je určena pro všechny děti, které mají rády fantazijní příběhy. Oblíbí si ji ale i jejich rodiče. Tento počin považuji za velmi zdařilý a patří mezi nejhezčí dětské knížky, s kterými jsem se doposud setkala. Jediné, co bych autorce vytkla, je, že příběh mohl být delší.