Nedáš, dostaneš!
Roztomilé a svým způsobem i trošku místy vtipné sportovní pohádky, které se hodí nejen pro kluky, ale i pro holky.
O rozepři sportovních rukavic – to se takhle jednou sešlo několik párů sportovních rukavic a začaly se mezi sebou dohadovat, které z nich jsou nejlepší a největší hvězdy. Fotbalové brankářské rukavice se jednoznačně prohlásily za ty největší hvězdy. Oháněly se úctou, jakou k nim všichni chovají. Na to kontrovaly ty hokejové, e to je tedy úcta, když na ně plivou. Hokejové rukavice chválily sami sebe za to, že jejich majitelé v jednom kuse dřou a nejsou to žádné fotbalové slečinky. Prohlásily se za rytířský rukavice a hokejku za meč. To už nevydržely šermířské a ostře se proti tomuto vyjádření ohradily.
O mlsném fotbalovém míči – byl jednou jeden fotbalový míč, který by pro pamlsek udělal cokoliv, jak sám o sobě říkal. Ovšem on za to tak úplně nemohl – na vině byl jejich lajnař neboli správce hřiště. Jednou se totiž měl hrát důležitý západ a on moc přemýšlel, jak mít přímo výstavní hřiště. Všechno nachystal, jen brankové tyče nebyly posle jeho vkusu dost slavnostní až na to přišel – namaže je medem. No, a tak to všechno začalo. Už během první střely na bránu si míč líznul tyče a jak ochutnal med, byl ztracen. Dospělo to tak daleko, že měnil dráhu střely, jen aby si mohl líznout tyčky.
O hokejce, která tuze ráda faulovala – v hokeji nejsou tvrdí jenom hráči, ale i jejich hokejky. Samozřejmě se musí dodržovat pravidla a nesmí se faulovat, ovšem jedna hokejka měla nade vše ráda, právě když mohla faulovat. Sama přiznala, že nehraje fér. Prostě si nemohla pomoct, ovšem je nutno podotknout, že ji tak vyrobili. Jak je příležitost, okamžitě porušuje pravidla a s radostí jde do toho. Samozřejmě jsou fauly, u kterých nemusí asistovat hokejka, ovšem ta zdejší má nejraději ty, jejíchž je součástí. Hokejka se snaží rozhodčím vymlouvat, ale je to marné.
Obálka je dělaná přesně do tohoto tématu. Má 112 stran. Rozhodně doporučuju.
Recenze Jany Plecháčové vyšla na kritiky.cz
