Zámecká strašidla
Věděli jste, že každý hrad či zámek má svá tajemství?
Třeba na Růžovém zámku bydlí strašidla. A je jich tam hned několik. Procházejí se komnatami a temným sklepením, při úplňku tančí po střeše, hlídají tajné chodby a střeží poklad.
Na zámek ale přijde nový kastelán, který ho chce přestavět a přilákat davy turistů. A to znamená pro strašidla jediné – konec jejich klidu. Duchové a skřítci nemají rádi, když je někdo vyrušuje.
Podaří se jim překazit kastelánovy plány?
Pusťte se do čtení, čeká vás strašidelné dobrodružství.
Nový kastelán
Uběhlo sotva pár dní, když se u vrat zámecké brány objevil nový kastelán. Jmenoval se Václav Tichý. Tichý ale vůbec nebyl. Měl plno nápadů, jak zviditelnit zámek. Chtěl přilákat více turistů, a tak se mu hned první den, ještě si ani nestačil vybalit svačinu, začaly honit hlavou plány. Chodil z jedné komnaty do druhé a zapisoval si do notesu poznámky:
„On se snad zbláznil!“ vykřikla Herula, která ho sledovala jako tichý šedý stín. „Výtah na NAŠEM zámku? Kavárnička? Galerie obrazů?! To je ale neslýchaná drzost!“ chytila se za hlavu. „Františkuuu!“ volala a procházela zdmi, až se dostala do sklepa. Svého muže našla v čarodějné dílně. Zrovna se skláněl ke skleněné baňaté lahvi a vyráběl jakýsi zelený lektvar. „To jsem si mohla myslet!“ okřikla ho. „Pán si spokojeně bádá a nám nový kastelán začíná na zámku řádit jako utržený ze řetězu.“
„A co má být?“ povytáhl František obočí. „Nechápu, proč jsi tak rozrušená,“ divil se. „Tak abys věděl, pan Tichý se chystá přestavět polovinu zámku na nějaký supermoderní dům s výtahem. To mě má nechat klidnou?“
„Děláš si legraci, má drahá?“ „Vypadám snad, že žertuji?“ Herula obrátila oči v sloup. „Pak se zdá, že máme pořádný problém,“ odpověděl František. „Na dnešní půlnoc svolej všechna strašidla. Ať přijdou ke mně do dílny. Musíme se poradit, co budeme dělat.“ „No konečně! To je slovo pravého šlechtice!“ usmála se Herula. „Jdu to zařídit.“
