Logo

Knížky pro všechny kluky a holky

9788027135370

Pohádka z hnízda

3.3.2022

Svou pohádku z hnízda vám chce vyprávět ptačí mládě kosa černého. Ačkoliv tento malý rošťák prožil zatím jen jedno jaro, nastřádal za tu chvilku mnoho dobrodružných příhod.

Vydejte se spolu s ním na zahradu u velikého domu a poznejte svět z ptačího pohledu. Přečtěte si o kouzelném dešti, skákajícím květináči nebo o křehkém přátelství mezi kosem a psem. A jak dopadlo první setkání s děsivou kočkou? Na to už vám odpoví kosí vyprávění. 

Pohádka z hnízda
Mohlo by vás zajímat:
Pohádka z hnízda
Více informací o knize

Tatínek a maminka

Byla zima, padal sníh a foukal ledový vítr. V jedné vesnici za lesem stál veliký dům se zahradou. Uprostřed zahrady bylo krmítko. Vypadalo jako malý domeček, připevněný k dlouhé tyči. Celou zimu sypali lidé z velikého domu do krmítka lahodná zrníčka. Každý den se na zahradu slétalo mnoho ptáků: sýkorky, brhlíci, pěnkavky, zvonci a také jeden kos. To byl můj tatínek. Všichni byli moc rádi, že mají díky lidem co do zobáčku. Hledání potravy pod závějemi sněhu bývá pro ptáčky velmi obtížné. Jednoho dne se na krmítko slétlo hejno vrabců. Strkali se a hádali, jako by se báli, že nezbyde dost pro všechny. Nadělali u toho mnoho rámusu a rozházeli zrníčka do všech stran. Ostatní ptáčkové raději odlétli. Dobře věděli, že další den jim lidé znovu zrní dosypou.

Tatínek poskakoval dole pod krmítkem a vrabců si nevšímal. Ze země sezobával popadaná zrníčka. Ve sněhu za ním zůstávaly stopy, které vypadaly jako popletená písmenka. Jako velké tvrdé Y, kterým někdo přimaloval čárku navíc. Vtom přiletěla moje maminka. Na zahradu ji přilákalo právě to vrabčí hašteření. Byla zvědavá, kvůli čemu se tak hádají. Přistála ve sněhu pod krmítkem a vytvořila stopy vedle tatínkových. Tenkrát se viděli poprvé. Maminka se tatínkovi moc líbila. A tatínek se moc líbil mamince. Scházeli se u krmítka celou zimu a společně zobali zrníčka. Když přišlo jaro, lidé přestali ptáčky krmit. Sníh roztál a pod krmítkem rozkvetly sněženky. Sýkorky, brhlíci, pěnkavky i zvonci se rozlétli do okolí. Na jaře už dokázali najít potravu snadno.

Tatínek s maminkou se ale rozhodli, že na zahradě zůstanou. Líbilo se jim tam a líbilo se jim být spolu. Proto si u zdi v hustém keři postavili hnízdo. Jejich hnízdo vypadalo jako malá miska. Bylo upletené ze suché trávy a slepené blátem. Pro kosí rodinku to byl ten nejlepší domov.

Ričlová Lachoutová Irena
Mohlo by vás zajímat:
Ričlová Lachoutová Irena
Více informací o autorovi

Přečtěte si také:

Neochočené básničky
Neochočené básničky

Nejsou sentimentální ani ufňukané, tyhle básničky vám nabídnou pořádnou porci humoru i nenásilného poučení.

Číst více
Koupit na Grada.cz
Představu­jeme