Logo

Knížky pro všechny kluky a holky

Křeček v utajení

11.2.2019

Toužíte po zvířátku? Rádi byste měli nějakého mazlíčka? Například takový křeček… Co všechno by se s ním dalo podnikat? Jak byste si spolu mohli hrát? Určitě by to byl skvělý kamarád. Ale co když doma kraluje kocour, který by ho mohl ulovit? I tohle se dá vyřešit. Tedy v případě, že máte štěstí jako Tom a pořídíte si to správné zvířátko. Jaké?

Přečtěte si o Kamilovi!

Křeček Kamil je frajer. Na něj si nikdo nepřijde. Dokonalý mistr převleků.

Umí prvotřídně zmást nepřátelského kocoura Drápka. Jak to dělá? Tak to je opravdu překvapivé a dost legrační tajemství.

Křeček v utajení
Mohlo by vás zajímat:
Křeček v utajení
Více informací o knize

JAK SE BUDE JMENOVAT?

Cestou domů se Tomík snažil nakukovat do krabičky. Maminka si toho všimla ve zpětném zrcátku a hned ho napomenula: „Hlavně tu krabičku neotvírej, aby neutekl. Mohl by někam zalézt a pak už bychom ho nikdy nenašli.“
Po chvilce ji napadlo: „A jak se bude jmenovat? Je to tvůj nový kamarád, tak bys mu měl vymyslet jméno.“ Dívala se přitom dopředu, protože při řízení se ohlížet nemohla. Kdyby to udělala, viděla by, jak je Tomík zaskočený. Na jméno vůbec nepomyslel. Na nic kloudného nemohl přijít. Chtěl vymyslet něco lepšího než obyčejné lidské jméno. „Ještě nevím,“ přiznal se.
Maminka ho utěšovala: „Neboj, nějaké jméno spolu vymyslíme. Jenom co projedu touhle hroznou křižovatkou.“
Zbytek cesty už nikdo nepromluvil.
Cestou domů se Tomík snažil nakukovat do krabičky. Maminka si toho všimla ve zpětném zrcátku a hned ho napomenula: „Hlavně tu krabičku neotvírej, aby neutekl. Mohl by někam zalézt a pak už bychom ho nikdy nenašli.“
Po chvilce ji napadlo: „A jak se bude jmenovat? Je to tvůj nový kamarád, tak bys mu měl vymyslet jméno.“ Dívala se přitom dopředu, protože při řízení se ohlížet nemohla. Kdyby to udělala, viděla by, jak je Tomík zaskočený. Na jméno vůbec nepomyslel. Na nic kloudného nemohl přijít. Chtěl vymyslet něco lepšího než obyčejné lidské jméno. „Ještě nevím,“ přiznal se.
Maminka ho utěšovala: „Neboj, nějaké jméno spolu vymyslíme. Jenom co projedu touhle hroznou křižovatkou.“
Zbytek cesty už nikdo nepromluvil.
„Tak jak jste pořídili?“ vítal je doma tatínek. Jakmile spatřil maminku ověšenou taškami, přispěchal jí na pomoc. Převzal tašky a dodal: „Vidím, že asi dobře!“
„Mám chameleona!“ hlásil mu Tomík.
„A jak se jmenuje?“ pokračoval tatínek ve vyptávání.
„Ještě nevím,“ pokrčil rameny Tomík.
„Tak si vezmi papír a napiš chameleon,“ poradila mu maminka. „Když to uvidíš, třeba tě něco napadne.“
Maminka to řekla hlavně proto, aby Tomíka přiměla procvičovat psaní. To totiž nebyla jeho oblíbená činnost. Tomík přikývl. Počkal, až bude jeho kamarád zabydlený v teráriu. Pak doběhl pro papír a tužku. Usadil se k psacímu stolu, aby na chameleona dobře viděl. A taky aby na něj nemohl Drápek. Ten měl totiž zákaz skoků na postel nebo na stůl. Tomík si vzal papír a začal psát: KAMEL… Vyrušil ho tatínek, přišel se na chameleona podívat.
„Ty se učíš anglicky?“
„Ne. Vymýšlím jméno,“ odpověděl Tom.
Tatínek se rozesmál. „Kamel je anglicky velbloud. Jen se píše s C. Musím tě ale upozornit, že velbloud je kapánek větší.“
„CH jsme se ještě neučili,“ poznamenal dotčeně Tom.
„Ale víš co? Klidně by to mohl být Kamil,“ navrhl tatínek. Tomíkovi se rozzářily oči.
„To by šlo.“ Pak společně listovali kalendářem, aby zjistili, kdy má Kamil svátek.

PROMĚNA

Chameleon Tomíka z terária pozoroval a Tomíkovi se zdálo, že se snad i usmívá. Tom musel ještě splnit domácí úkol. Měl ze slabikáře přepsat celou básničku. Shodou okolností byla o křečkovi. Tomík ji Kamilovi nahlas přečetl. Byl zvědavý, jestli se chameleon náhodou opět nepromění. Přečetl první verš a podíval se na Kamila. Nic se nestalo, a tak četl dál. Teprve když básničku přečetl celou, v teráriu byl najednou křeček.
„Paráda!“ zaradoval se Tom. Hned terárium otevřel a vzal křečka opatrně do dlaní.
„Víš, co teď uděláme?“ zeptal se Kamila. Ten mu neodpověděl. Uměl se sice proměňovat, ale mluvit neuměl. „Povozím tě v autíčku,“ oznámil mu s úsměvem. Hned se hrnul k autodráze, která byla stále rozložená na podlaze v pokojíčku. Posadil Kamila na jedno z autíček a přikázal mu:
„Teď se drž, ať nespadneš!“
Tomík vzal do ruky dálkové ovládání a autíčko pomalu rozjel. Autíčko se drželo v kolejích a Kamil se držel autíčka. V jedné zatáčce ale Tomík omylem zrychlil a Kamil, nyní křeček, spadl na podlahu.
„Promiň!“ omlouval se Tom. Položil dálkové ovládání a pospíchal kamarádovi na pomoc. Kocour Drápek byl ale rychlejší. Najednou se objevil v pokojíku a mířil přímo ke křečkovi.
„Stůj!“ vykřikl Tomáš zoufale. Tušil, co se kocour chystá udělat, protože se mlsně olizoval. To dělal pokaždé před jídlem. Chtěl mu jeho plán překazit. Jako fotbalový brankář uměl po míči skočit a pak s ním spadnout na zem. Teď ani nepotřeboval míč. Vyskočil a dopadl přesně mezi Drápka a Kamila. Musel kocoura zastavit, aby nedošlo k nejhoršímu.
„Co se tady děje?“ ozvalo se ve dveřích. Byla to maminka. Slyšela výkřik a potom žuchnutí na zem.
„Drápek chtěl Kamila sníst!“ postěžoval si Tom. Otočil se, aby křečka tajně schoval v dlaních. Kamil už byl ale dávno proměněný zpátky v chameleona. Tom i Drápek se tvářili nechápavě. Kocour nad chameleonem ohrnul nos a hrdě odkráčel zpátky do předsíně.
„Tak vidíš,“ chlácholila ho maminka. „Nemusíš se bát. Kocour ještěrky nejí!“

Mgr. Pospíšilová Zuzana
Mohlo by vás zajímat:
Mgr. Pospíšilová Zuzana
Více informací o autorovi
Mohlo by vás zajímat:
Sušina Michal
Více informací o autorovi

Přečtěte si také:

Kouzelná třída, příběh pokračuje
Kouzelná třída, příběh pokračuje

Věděli jste, že školy jsou plné dobrých víl? Série Kouzelná třída pokračuje a přináší nový, ještě zajímavější příběh!

Číst více
Koupit na Grada.cz
Představu­jeme