Logo

Knížky pro všechny kluky a holky

Kouzelná třída v zoo

26.8.2019

Vítejte již v pátém příběhu úspěšné série!

Želví závody, přejedené opice, sloní vzpěrači nebo namydlené labutě, to všechno na vás čeká v další knížce o kouzelné třídě. A samozřejmě nebudou chybět vílí kouzla.

Kam se tentokrát kouzelná třída vypraví? Z hodiny prvouky rovnou do zoo! Když poznávat zvířátka, tak naživo. Vílí učitelka se přece nebude spoléhat jenom na učebnice, a tak se neposední prvňáci sami zaletí přesvědčit, že chobotnice nemá chobot a že slon má sílu… no jako slon. Tajný výlet za zvířátky bude trochu dobrodružný, trochu poučný, ale hlavně veselý a kouzelný.

Kouzelná třída v zoo
Mohlo by vás zajímat:
Kouzelná třída v zoo
Více informací o knize

Všechny děti nemají to štěstí, aby je učila kouzelná víla. Jedné třídě se to ale přihodilo.

Dobrodružství a zážitků, které děti s kouzelnou vílou měly, bylo tolik, že se ani do všech již vydaných knížek nevešly. O jednom dalším dobrodružství kouzelné třídy vám proto budeme vyprávět v novém příběhu.

Hádanka

Když děti zjistily, že je učí kouzelná víla, do školy se těšily. Nejenom proto, že s vílou jim učení šlo samo. Byly také zvědavé na další a další nová kouzla. Nikdy nevěděly, co si pro ně paní učitelka Jasmína Bílá přichystá. Každý den je čekalo nějaké překvapení. Jak jinak než kouzelné!
„Příští hodinu budeme mít prvouku,“ oznámila paní učitelka dětem na konci matematiky. „Seznámíme se se zvířaty,“ dodala na vysvětlenou. Nic dalšího říct nestihla, protože zazvonilo a ona spěchala do kabinetu. Nemusela přitom vůbec projít dveřmi třídy. Stačila jen trocha vílího kouzlení.
„Zvířata jsou pro mrňata,“ utrousila znuděně Adélka, když si s Maruškou a Petřičkou sedly do jedné lavice. Dělaly to tak skoro každou přestávku. Daly dvě židle těsně vedle sebe a pak se na ně posadily. Nebylo to moc pohodlné, ale náramně si to užívaly. Měly k sobě blíž a mohly si nerušeně povídat.
„O zvířátkách jsme se učily už ve školce,“ přisadila si Maruška.
„Zvířata znají všichni. Paní učitelka by nás měla učit něco těžšího,“ dodala Petřička.
Přestávka utekla velmi rychle. Maruška ani nestihla dojíst celý banán, který měla ke svačině. Současně se zvoněním se ve třídě najednou objevila i paní učitelka. Děti už si na to zvykly. Nikdo nebyl překvapený, nikdo se nedivil. Prostě tady najednou byla a další hodina mohla začít.
„Dám vám hádanku. Dobře poslouchejte,“ navnadila děti.
Všichni se na ni upřeně zadívali. Dokonce i René Stojka a Standa Horák. Od té doby, co je učila víla Jasmína, zlobili mnohem méně než dříve.
„Které velké zvíře má chobot?“ zeptala se paní učitelka.
„Chobotnice,“ vykřikl bez rozmýšlení Standa Horák. Kdyby seděl na kouzelné židli, kterou Jasmína používala při zkoušení, určitě by se mu to nestalo.
Celá třída se hlasitě rozesmála.

Co všechno víte?

„Všichni určitě dobře víte, že slon má chobot. Chapadla patří chobotnici. Ta ovšem žije ve vodě. V moři,“ vysvětlila dětem paní učitelka.
„Já už jsem byla u moře,“ vykřikla Lída. Jasmína se usmála a pokývala hlavou. Hned ale Lídě připomněla, že by se měla hlásit o slovo. „Když se budeme překřikovat, bude
to tu vypadat jako u paviánů.“
Honzík se začal hlásit. Rukou třepal ve vzduchu, aby si ho paní učitelka všimla.
„Copak, Honzo?“ vybídla ho.
„Co jsou to paviáni?“ Paní učitelka Honzovi neodpověděla hned, jak to měla ve zvyku. Jen se zamyšleně usmála a potom položila otázku celé třídě.
„Kdo z vás zná paviány?“ Přihlásilo se asi pět dětí. Učitelka Jasmína smutně pokrčila rameny. Čekala, že jich bude více. Stále dětem neodpověděla.
„Jistě víte, že jsou zvířata, která žijí na zemi, jiná zase pod zemí, ve vodě nebo ve vzduchu. Některá zvířata mají peří, jiná srst a některá jen pokožku. Některá jsou malá, jiná velká. A taky vydávají různé zvuky. Myslím, že bychom je měli znát, když s nimi žijeme na stejné planetě. Zajímalo by mě, co všechno o zvířatech víte. Které zvíře létá ve vzduchu?“
Ve třídě se zvedl les rukou. Hlásili se snad všichni. Kromě Standy Horáka a Reného Stojky. Paní učitelka začala děti postupně vyvolávat.
„Sova, čáp, vrabec, orel, vrána,“ ozývaly se správné odpovědi.
„Netopýr,“ odpověděl Jirka.
„Výborně!“ pochválila ho víla Jasmína.
„Většinou létají ptáci, ale netopýr je létající savec.“ Pak se obrátila ke zbytku třídy a dala dětem další úkol: „Teď mi zkuste říci nějaké zvíře, které začíná na písmeno Ž.“
To už se hlásilo méně dětí. Ale i tak se paní učitelka dozvěděla, co potřebovala.
„Žába, želva, žralok, žirafa, žížala,“ odpovídaly děti, když je paní učitelka vyvolala. Byly to správné odpovědi, se kterými byla spokojená. Při zkoušení ji ovšem něco napadlo. Připraví dětem překvapení!

 

Další díly série:

 

Mgr. Pospíšilová Zuzana
Mohlo by vás zajímat:
Mgr. Pospíšilová Zuzana
Více informací o autorovi
Mohlo by vás zajímat:
Trsťan Drahomír
Více informací o autorovi

Přečtěte si také:

Kouzelná třída – další kouzlení
Kouzelná třída – další kouzlení

Kouzelná třída je o rok starší. Mimořádná dobrodružství však žáky víly Jamíny čekají i v dalším příběhu.

Číst více
Koupit na Grada.cz
Představu­jeme